MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 4
MILUJEME ČTYŘKU
O PROJEKTU                    MÍSTA K NÁVŠTĚVĚ
Památné stromy Platan Javorolistý

Památné stromy Platan Javorolistý

Mohutný strom, hluboce kořenící, dorůstající až do 40 m výšky, až se 35 m širokou rozkladitou korunou, se šupinovitou borkou odlupující se po dvacátém roku věku ve velkých plátech, po nichž zustávají žlutobílé jizvy. Borka má barvu hnědou, modrošedou, žlutozelenou a světle zelenou. Kmen je přímý, v obvodu může mít až 15 m, sahá vysoko do koruny. Větve jsou relativně tenké, chapadlovité, dlouhé, na konci vzpřímené. U solitér převisají až k zemi. Kořenový systém je mohutný, i když ne príliš hluboký, protože se hlavní kořen brzy rozvetvuje. Není citlivý na navážky a záplavy. Zvedá však chodníky a obrubníky, je proto nutné, aby byla respektována korenová mísa ve vzdálenosti minimálne 1,5 m od kmene. Listy má střídavé, opadavé, řapík na bázi dutý. Na řapíku a na rubu na žilnatině bělavě chlupaté. Čepel je hluboce 3–7klaná (výřezy laloku jsou hlubší než u platanu západního, ale mělčí než u platanu východního), prostřední lalok je prodloužený. Listy mohou být až 28 cm dlouhé i široké. Kvete poprvé ve 20 letech, ve druhé polovině května. Květy jsou nenápadné. Plodenství jsou ježatá, 2,5 až 3,5 cm velká, zpravidla po dvou. Poprvé plodí ve cca 20 letech. Chmýří zralých plodů dráždí dýchací cesty.

Platan je teplomilný, v dospělosti však vůči mrazům poměrně odolný strom. Udává se, že ve Švýcarsku vystupuje až do 800 m n.m. Má rád slunné stanovište s hlubší živnou pudou a vyšší hladinou spodní vody. Je vápnomilný. Snáší znecištěné prostredí, zasolení i silnější ořez. Dobře regeneruje, snese přechodně sucho, ale na suchém stanovišti se špatne vyvíjí. Rozšírený je po celé Evrope kromě severních částí. Původ je nejasný, nejčastěji se považuje za křížence Platanus occidentalis x Platanus orientalis. Nekteří autoři jej považují za kulturní formu platanu východního (Platanus orientalis var. acerifolia), jiní dokonce za samostatný druh. Ve střední Evropě je v kultuře pravděpodobně od 17. století. Vysazuje se v parcích a městské zeleni jako výrazná solitera, někdy i jako alejový strom. Je okrasný netypickou borkou, svými rozměry (má-li prostor, dorustá obřích rozměrů), habitem i olistením. Na podzim listy barví do žluta. Dřevo se uplatňuje v truhlářství.

Dožívá se až pěti set let.

Příroda v Praze 4
1