MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 4
MILUJEME ČTYŘKU
O PROJEKTU                    MÍSTA K NÁVŠTĚVĚ
Park Jiráskovy sady

Park Jiráskovy sady

Jiráskovy sady jsou dílem architekta Karla Skaláka. Parkově upravená plocha se nachází na náměstí gen. Kutlvašra. Dolní část kompozice obklopuje Táborská ulice, horní část leží na svahu pod Nuselskou sokolovnou. Park vznikl na místě bývalého hřbitova. Jeho horní část měnila v průběhu historie svůj půdorys z trojúhelníkového na dnešní půlkruhový. Kompozice Jiráskových sadu odpovídá formě městského parku, založeného v 19. stol. podle zahraničních, zejména pařížských vzorů. Takovéto městské parky byly v Čechách obvykle nazývány městskými sady. Celková plocha Jiráskových sadu činí 1,9 ha. Jako hlavní kompoziční útvar byl zde vyvinut průhled na severojižní ose, předvádějící podhled od historizující školy v Táborské na nuselskou Sokolovnu, který umocňuje vodní prvek jako součást pietního místa v horní části sadu. Celkovému dojmu přispívá svažitý profil parku sklánějící se pozvolna s centrální osou k hlavní ulici.

Karel Kutlvašr (foto c. 2)
(27. ledna 1895, Michalovice – 2. zárí 1961, Praha) byl československý legionár, dustojník a generál, který velel Pražskému povstání. Karel Kutlvašr se narodil 27. ledna 1895 v Michalovicích u Havlíckova Brodu jako šesté dítě v rodině Josefa Kutlvašra. V tehdejším Německém Brodě vystudoval obchodní školu. Nejdříve byl zaměstnán u firmy Jenc v Humpolci. Později pracoval jako úředník firmy Vielwart a Dědina, která vyvážela zemědělské stroje do cařského Ruska. V srpnu 1914 se přihlásil do české družiny, zakládající jednotky budoucích Československých legií. Jako rozvědcík se zúčastnil všech významných bitev. Za hrdinství v bojích byl mnohokrát vyznamenán. Po bitvě u Zborova se stal velitelem praporu a pomocníkem velitele pluku plukovníka Švece. Po jeho smrti se stal velitelem 1. pluku. Do vlasti se vrátil

roku 1920, kde byl povýšen na plukovníka a ve věku 33 let na generála. Stal se jedním z nejmladších generálů československé armády. V Rusku se seznámil s Jelizavetou Jakovlekovou, se kterou se později oženil. Za okupace byl členem odbojové organizace Obrana národa. Za Pražského povstání prevzal postupně velení nad povstalci a přijal kapitulaci německých jednotek výměnou za jejich volný průjezd Prahou. Po válce působil na vysokých vojenských funkcích v Plzni a Brně. Krátce po Únoru 1948 byl z armády propušten a v prosinci 1948 dokonce zatčen. Byl obviněn z velezrady a roku 1949 odsouzen na doživotí. V roce 1960 byl po amnestii prezidenta republiky propuštěn. Z vězení se vrátil ve velmi špatném zdravotním stavu. Chvíli se živil jako hlídač nebo vrátný. Zemrel náhle 2. října 1961. V roce 1968 zrušil Městský soud v Praze absurdní obvinění z roku 1949. Plně rehabilitován byl Karel Kutlvašr teprve po listopadu 1989. In memoriam byl povýšen na armádního generála a byl mu udělen Řád Milana Rastislava Štefánika.

Památník tří odbojů (foto č. 3)
Od roku 1927 stál na dnešním náměstí Generála Kutlvašra v Nuslích Památník padlým v 1. svetové válce. V 80. letech 20. století byl pomník přestavěn na Památník I. a II. odboje a vyzdoben mj. sousoším Osvobození (rudoarmejec se samopalem) s citáty V. I. Lenina. Po roce 1990 bylo sousoší odstraněno, aby zde podle návrhu architektu F. Novotného a J. Suchana vznikl Památník tří odbojů s daty 1914–1918, 1939–1945 a 1948–1989. Památník odhalený 26. června 1997 je doplněn fontánou připomínající tok času.

Příroda v Praze 4
1

Rozkvětlé Magnolie v parku

Příroda v Praze 4
2

Karel Kutlvašr, jeho památku připomíná pomník s bustou na budově Nuselské radnice

Příroda v Praze 4
3

Památník tří odbojů

Příroda v Praze 4
4

Pohled na nuselskou Radnici

Příroda v Praze 4
5

Dětské hriště v parku