MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 4
MILUJEME ČTYŘKU
O PROJEKTU                    MÍSTA K NÁVŠTĚVĚ
Přírodní památka Branické skály

Přírodní památka Branické skály

Přírodní památka je definována jako přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostu nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystému, s regionálním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Každá přírodní památka má stanoveny bližší ochranné podmínky a příslušný plán péče.

Zde se jedná se o unikátní skalní výchozy a odkryté geologické profily s teplomilnou vápnomilnou květenou, které dodnes představují mimo jiné cenné ukázky jak vypadala příroda na území hlavního města před jeho intenzivním osídlením. Hlavní předmět ochrany: opuštěný vápencový lom s geologickým profilem svrchním silurem a spodním devonem. Součástí PP Branické Skály je Lomová stěna Branické skály (foto č. 1) s vegetací perialpinského rázu, kde se vyskytují vzácné druhy stepních bylin jako je bělozárka liliovitá, kavyl Ivanuv, kostrava sivá. Jedná se o cenná společenstva skalních stepí. Žijí zde vzácní plži, mandelinkovití brouci. Z hub zde najdeme vzácnou teplomilnou muchomurku / Amanita vittadinii/; z motýlu zde byly zaznamenány dva druhy otakárků; z obratlovců na skále hnízdí poštolka obecná a ve štolách na úpatí skalní stěny zimují netopýři. Výrazný je zde výchoz lavice hlavonožcového vápence /Školní vrch/, který je unikátní geologicky i botanicky.

Podzemí Branické skály
V roce 1944 němci hledají úkryty pro zbrojní výrobu kde se dá, a odborníci, specialisté z německého Freiburgu, vytipují i Braník, jako dokonalou schovávačku pro vojenskou výrobu. Projekt se však nepodaří dotáhnout do konce. O tom se zmiňují i totálně nasazení přímí účastníci jejího budování. Co se ví jistě? V podzemních prostorech fungovala soustružnická dílna. Podzemní systém chodeb měl tři vchody do třech továrních chodeb. Hlavním vchodem do systému o délce 220 m je vchod G. Ve třech továrních štolách a dvou rozrážkách melo být jádro továrny. Chodby jsou raženy obdélníkovým profilem při výšce stropu i přes 3 m a šírce chodeb až 3-4 m. V místech zvaných „Zával radosti“ se setkáváme s vysypaným stropem tam, kde jsou vápence částecne dekalcifikovány a nahraženy kremenokaolinickou zvětralinou. Chodby byly u vchodu „zahnuté“, aby se vnitrek chránil pred výbuchem leteckých bomb.

Celkem se tak v Branické skále setkáváme se sedmi štolami o úhrnné délce 295 m. Štoly byly koncem roku 1991 zmapovány pracovní skupinou SPEA při ZO 1-05.

Sbor Církve českobratrské evangelické v Braníku (foto č.3)
Sbor patřil původně k nuselskému sboru, v roce 1942 byla v Braníku zřízena kazatelská stanice vedená nuselským vikářem Františkem Janeckým. Na podzim roku 1947 se příslušníci sboru vedeni stavitelem ing. Janem Pospíšilem pustili do stavby vlastního kostela. Tak vznikla pod bílou stěnou vápencové skály v bývalém branickém lomu puvabná a v Praze neobvyklá dřevěná stavba. Kostel podle plánu architekta Pavla Bareše byl dokoncen na jaře roku 1948. To už byl Braník samostatným farním sborem, jehož prvním farářem se stal Timoteus Pokorný. Vzorem branickému kostelu byl dřevěný toleranční kostel v Hrubé Lhote na Valašsku z konce 18. století. V roce 1976 byly do kostela pořízeny varhany, koupené od smíchovského sboru. Roku 1990 byla ke kostelu přistavena apsida podle projektu architekta Davida Vávry.

Divadlo Dobeška (foto č.4)
Někdejší kulturní dům Dobeška vznikl v 60.letech 20.století v rámci tzv. Akce Z. Projekt přestavby na divadelní scénu je dílem architekta Davida Vávry, mimo jiné herce divadla Sklep. Divadlo Sklep tu také našlo nové působiště. Rekonstrukci finančně zajistila městská část Praha 4. V sále pro 150 diváku lze pořádat i filmová představení, další prostory slouží k nejrůznějším výtvarným a jiným aktivitám.

Příroda v Praze 4
1

Lomová stena Branické skály

Příroda v Praze 4
2

Dětské hriště pod Branickou skalou

Příroda v Praze 4
3

Kostel církve českobratrské evangelické v Braníku

Příroda v Praze 4
4

Divadlo Dobeška