Přírodní památka Podolský profil (foto č. 1) je bývalý vápencový stenový lom a současne mezinárodně významné typické naleziště zkamenělin. Z lomu pochází nejstarší zkameněliny z pražského území a to prevážně mlži, hlavonožci, trilobiti, graptoliti v období siluru a devonu.
Úsek údolního zářezu Vltavy
Úsek údolního zářezu Vltavy
je profilem přídolským (silur), lochkovským a pražským
(devon) souvrstvím, bohatý výskyt zkamenělin ve
vápencích a vápnitých břidlicích, zejména velkých mlžů
z rodu Neklania, Vlasta, Vevoda, Dualina, významného
trilobita Warburgella rugosa a také mlže Antipleura bohemica,
význačného pro bázi devonu. Ve vyšších polohách
devonu se nachází tentakulit Paranowakia bohemica,
trilobiti z rodu Odontochile, Reedops cephaloides,
dále ramenonožci, koráli, mechovky a další. Půdní kryt
narušen, okrajově zachované plochy s různě vyvinutými
rendzinami.
Oblast Podolského profilu zahrnuje 2,8 km² rekultivovaných svahů bývalého vápencového lomu na kterých se vyskytuje okolo 45 druhu vzácných živočichů. Na blízkém území se nachází mimo jiné druh hmyzu kutilka Pemphredon podagrica, která patří mezi blanokřídlý hmyz, živí se lovem mšic a hnízdí ve dřevě a jinde v Česku se nevyskytuje. Dále tu žijí dva druhy silně ohrožené, patnáct druhů ohrožených a sedmadvacet živočichů je na takzvaném červeném seznamu, který zaznamenává vymírající druhy nejen u nás, ale i ve světě. V okolí Podolského profilu navíc žije neuvěřitelných 491 druhů motýlů, ropucha nebo 19 druhů mandelinek a 42 druhů nosatců.
Středočeská geologická oblast vykazuje vysokou diverzitu všeho druhu. Geologická mapa je plná vyvřelin hlubinných i povrchových, terestrických i podmořských, od starohorních po třetihorní, a nemenší pestrost nejruznejších usazenin i hornin přeměněných, které tvoří různorodou směs i na malých plochách. Příkladem je Český kras, kde vedle nejrůznějších typů vápenců vystupují i vyvřelé diabasy a břidlice ruzného složení, zatímco sousední Brdy a Hřebeny budují převážně živinami chudé křemence a slepence. Rozdíly nadmořských výšek nejsou velké, nicméně terén je členitý a vyznačuje se velkými rozdíly v místním klimatu. Vysoký stupeň geodiverzity pak podmiňuje i vysokou biodiverzitu, neboť i na malém prostoru se setkáváme jak s druhy sucho a teplomilnými na slunných srázech a skalních hranách, tak s prvky chladno a vlhkomilnými ve stinných roklích. Pestrá vegetace na vápnitých horninách a bazických vyvřelinách kontrastuje s chudými společenstvy na buližnících, křemencích nebo kyselých vyvřelinách, jako jsou žuly nebo výlevné ryolity. Mozaika protikladných společenstev se váže především na skalnatá údolí řek, zejména Vltavy a Berounky, která v tomto směru vykazují největší pestrost stanovišť a druhového bohatství, což vynikne zejména ve srovnání s náhorními plošinami a pahorkatinami.
Letecký pohled na Podolský profil
Zejména horní část podolského profilu představuje dosti významné refugium drobné fauny (ježci), jedna z mála pražských lokalit typicky lesního plže Cochlodina laminata. Tahová zastávka mnohých ptacích druhů, např. slavíka obecného, jehož zpěv se často v dubnu rozléhá v nocním tichu.
V nedalekém lipovém háji se nachází výjimečně početná populace okrotice bílé, patřící mezi orchideje. Okrotice bílá je ohrožený druh naší přírody. Zákonem je rovnež chránená jako ohrožená a je zahrnuta, tak jako všechny orchideje, v mezinárodní úmluvě CITES. Rostlina je ohrožena predevším destrukcí přirozených stanovišt - kácením lesů a následnou změnou puvodní dřevinné skladby, stavbami komunikací, budováním kamenolomu.
Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)